Minova
Děkuji ti, smrtelníku. [[ms]Prokázal[fs]Prokázala] jsi mé dceři velkou dobrosrdečnost a já teď snáším své prokletí o něco snadněji.
Jak ses ty a tvé dítě ocitly pod touto kletbou?
Pocházíme z Arkovie a jednoduchá odpověď je, že jsme opovrhly přirozeným řádem. Arkovie vzrůstala a stala se v této oblasti významnou mocností, ale pak začali být naši lidé samolibí a příliš se zajímali o postavení ve společnosti. Bojovali jsme mezi sebou a nechali naši civilizaci a obchod chátrat.{^n}{^n}Nakonec měla Arkovie přijmout svůj osud, vymřít, ztratit se, ale místo toho se naši vůdci stali nekromancery. Díky této síle jsme tvrdě prosazovali naše zájmy, které jsme předtím odsuzovali a chtěli je vymýtit. To ale bylo zrádné a nyní platíme za naši aroganci a špatný úsudek.

Chápu. Pak bych si [[ms]měl[fs]měla] jít po svých.
Jak jste ty a tvé dítě skončily jako harpyje v Sesutých kopcích?
Ona se tak už narodila. To byl důsledek kletby nad Arkoviánci. Odpuzen a vystrašen z jejího monstrózního vzhledu ji můj manžel vzal do Sesutých kopců a zanechal ji napospas živlům doufajíc, že zemře.{^n}{^n}Takový byl v Arkovii postup pro nechtěně narozené. A s tím souvisí můj největší prohřešek a nejtemnější část naší kletby. Za těch mnoho let od pádu Arkovie se harpyje rozmnožily a rozšířily do dalších oblastí. Původní harpyje jsou nesmrtelné a okolnosti jejich zrození a zřeknutí se jich je udělaly zahořklými, nenávistnými stvořeními. Živí se na cestovatelích, snažíc se neustále zaplnit prázdnotu v jejich srdcích hmatatelnými prostředky.{^n}{^n}Oni a Rhowari jsou jediní žijící potomci Arkovie.

Musím se teď vydat na cestu.
Sbohem.
Tví přátelé prokázali mé dceři laskavost. Snáším teď své prokletí o něco snadněji.
Sbohem.
Už dál nemůžu snášet ztrápené bytí mé dcery. Je to dokončeno?
Je po všem. Už dál netrpí.
Děkuji ti. [[ms]Oprostil[fs]Oprostila] jsi moji nebohou dceru od osamělého, nekonečného utrpení, strachu a nenávisti. Nyní se ti mohu odvděčit jediným způsobem, kterým mohu.
Děkuji ti.
[[ms]Oprostil[fs]Oprostila] jsi moji dceru od jejího utrpení?
Kde že je Lutra?
Žije v Sesutých kopcích, mezi rozvalinami našeho města.
Vydám se tam teď hned.
Stále ji hledám.
Prosím, nesahej po zbrani, smrtelníku. Žádám jen, abys [[ms]vyslechl[fs]vyslechla] mou úpěnlivou prosbu.
Co ode mě potřebuješ?
Před mnoho lety udělal můj lid hrubou chybu a nyní pykáme za naši aroganci, na věčnost připoutáni k tomuto kraji. Naše děti si ale nezaslouží osud, který mají díky našemu prokletí.{^n}{^n}Má dcera, Lutra, nyní kráčí po Sesutých kopcích jako ohyzdná harpyje. Trpí za mé hříchy v těle monstra; zahořklá, pohnutá a nikdy nepoznavší lásku vlastní matky. Prosím, smrtelníku, najdi moji dceru. Poskytni rychlý a milosrdný konec jejímu nekonečnému trápení. Pokud to pro mne uděláš, ráda se vzdám své podstaty, aby posílila tu tvou.
Udělám, co žádáš.
To nemohu.
Lutru už jsem [[ms]uložil[fs]uložila] k odpočinku.

S mrtvými dohody neuzavírám.
